Bergamot - nejvoňavější ovoce
EDIT po roce s bergamotem:
Bergamot mi tak učaroval, že se stal nepostradatelnou součástí v mé kuchyni, zejména při cukrárenské výrobě. Je pro mě vzácnější než madagaskarská vanilka a to jsem si myslela, že nad ní není! Zejména bergamotový cukr přidávám do všeho možného, naposledy čokoládové tartaletky s pomerančovou pěnou a bergamotem, ta chuť a vůně je LUXUS!
Bergamotový cukr dávám ráda do všech těst, zejména kynutých místo citronové kůry, protože jeho vůně nevyvane ani pečením, varem, ba ani stárnutím pečiva. Vůně letní limonády s bergamotovým cukrem mě přenáší do milovaného Řecka a koktejly s ním jsou bezkonkurenční.
Skvělý je také bergamotový rosol, který mám nejraději jako polevu na zmrzlinu palačinky nebo semifreda. Citrusová marmeláda z řeckého BIO ovoce je nejlepší marmeláda, kterou jsem dosud ochutnala.
Letos jsem si objednala rovnou dvě bedýnky citrusů z řecké BIO plantáže a týden zpracovávala tento poklad. A samozřejmě jsem myslela i na vás, moje příznivce a přebytky vám nabízím k prodeji. (Momentálně nabízím bergamotový cukr, kandovanou pomerančovou kůru a citrusovou marmeládu, vše v BIO kvalitě a bez konzervantů)
Dostala jsem nádherné řecké BIO bergamoty a musím se podělit o svou zkušenost. Znala jsem bergamotovou silici a dost jsem jí používala při výrobě přírodní kosmetiky. Plody bergamotu jsem však měla v ruce poprvé. Krásné, zralé, čerstvě sklizené bergamoty s tou nejkrásnější citrusovou vůní, jakou si lze představit.
A jak s tímto ovocem naložit? Přiznám se, že nejprve bylo potřeba si pár poznatků nastudovat.
Bergamot (Citrus bergamia) je tropické ovoce, pravděpodobně plod křížence hořkého pomeranče a citronu. Je velký jako průměrný pomeranč, vzhledově se podobá citrónu a jeho chuť se nejvíce blíží k chuti citrónu nebo limety. Kvůli tomu není toto ovoce určené k přímé konzumaci, zato je velice významné pro výtažky z jeho kůry.
Název bergamot pochází z italského bergamotta , které je pojmenováno podle italského města Bergamo. Jeho aroma je známé po celém světě, protože kůra se používá v čaji Earl Grey a esenciální olej zase v parfémech.
Bergamotový cukr
Z bergamotu se toho moc udělat nedá, nejcennější je kůra, která u plodů vyzrálých na řeckém slunci opravdu famózně voní. Bylo tedy jasné, že zpracuji především kůru.
Bergamoty jsem pečlivě vydrbala kartáčkem. Sice byly BIO, ale bůhví, kde se cestou z Řecka válely.
Kůru jsem naškrábala na tenké proužky bez bílé slupky, ta je totiž hořká. Kůru jsem smíchala s krystalovým cukrem v poměru 1 bergamot / 100 g cukru. Záměrně jsem použila řepný cukr, protože klasický krystal lépe pohlcuje vlhkost než cukr třtinový.
Pečlivě jsem smíchala cukr s kůrou a rozprostřela směs do pekáčku. Ten jsem umístila na horké topení. Jako alternativu lze použít horkovzdušnou troubu na 50 až 60°C.
Občas jsem cukr promíchala a promačkala vidličkou a nechala sušit 24 hodin. Hlavně ze začátku je nutné míchat často, aby se z cukru nestala tvrdá homole.
Cukr jsem nasypala do uzavíratelné dózy a už se těším, až upeču něco s vůní bergamotu. Vůně cukru je totiž úchvatná a opravdu velice silná. Po vanilce a tonka fazoli to bude zajímavá změna.
Dužninu jsem nakonec nemohla vyhodit, i když chuť je prostě jen jako obyčejný citron.